Pale Saints (Leeds 1987–1996)
Pokud by mi někdo položil otázku, kterých deset kapel nezávislé scény z období 80. až 90. let mám nejraději, Pale Saints by byli jasná volba. Kapela se zformovala v roce 1987 jako trojice. Ian Masters, mozek této party z Leedsu, hrál na baskytaru, zpíval a skládal texty. Už první EP vydané u známých 4AD nazvané Barging Into the Presence of God vás učaruje především skladbami She Rides the Waves nebo Sight of You. Především Sight of You se v té době stává u fanoušků hodně oblíbenou, a když si ji poslechnete dnes, furt má v sobě kouzlo. Debutová deska The Comforts of Madness vychází v únoru 1990 a právem se zapisuje do dějin shoegaze scény. Ovšem další překvapení přijde již koncem října téhož roku, Pale Saints jsou tu s novým EP nazvaném Half-Life. Skvělá práce! Už otvírák Half-Life Remembered nebo dvojka Baby Maker jsou prostě klenoty, celé EP najdete pod článkem.
V dalším roce nám Pale Saints nabízejí další nádheru, EP Flesh Balloon, kde najdete předělávku od Nancy Sinatry, nádherný ploužáček Kinky Love, který zpívá Meriel Barham, bývalá členka Lush. Ta v roce 1990 utekla právě k Pale Saints, kde působila čtyři roky. V dalším roce vytahuje Ian a jeho parta z rukávu další eso, desku In Ribbons. Ta vychází 23. března 1992 a já jsem si, co si vzpomínám, pro ni dojel dokonce do Slovanského domu, kde se každou neděli dopoledne konala burza, tenkrát ješte stále nesehnatelných děl. První rychlejší skladba A Thousand Stars Burst Open a zároveň singl vás na úvod opět nezklame. In Ribbons je album na více poslechů, skvělá rozvinutější Hunted, ponurejší Neverending Night nebo závěrečná, má nejoblíbenější, singlovka A Thousand Stars Burst Open patří k těm nejpovedenějším. Desku jinak produkoval Hugh Jones, který má za sebou práci třeba s Echo & the Bunnymen, Simple Minds nebo Modern English.
Další etapa Pale Saints pokračuje v roce 1994, ovšem jejich muzika už jde trošku jiným směrem. Ian totiž kapelu v roce 1993 opouští a zakládá vlastní projekt Spoonfed Hybrid. Společně s chlapíkem Chrisem Troutem (A. C. Temple) vydají pouze jedno album a pár singlů. Eponymní deska ovšem vůbec není špatná, taková Boys in Zinc zní dodnes skvěle. Slow Buildings, poslední album Pale Saints, vyšlo koncem srpna 1994. Iana vystřídala na baskytaru Colleen Browne (The Heart Throbs), zpěvu se ujala Merial. Písně jako Angel (Will You Be My), Under Your Nose nebo Fine Friend jsou ovšem stále nadprůměrné.
Ian dále pokračuje v dalších hudebních projektech, kde spolupracuje např. s Friendly Science Orchestra nebo The Montgolfier Brothers. Od roku 2005 žije v Japonsku, tam si třeba zazpívá v kapele Luminous Orange či v Dive Index. Jeho zatím, co vím, poslední práce je na projektu Sore & Steal z roku 2009.
Pokud by mi někdo položil otázku, kterých deset kapel nezávislé scény z období 80. až 90. let mám nejraději, Pale Saints by byli jasná volba. Kapela se zformovala v roce 1987 jako trojice. Ian Masters, mozek této party z Leedsu, hrál na baskytaru, zpíval a skládal texty. Už první EP vydané u známých 4AD nazvané Barging Into the Presence of God vás učaruje především skladbami She Rides the Waves nebo Sight of You. Především Sight of You se v té době stává u fanoušků hodně oblíbenou, a když si ji poslechnete dnes, furt má v sobě kouzlo. Debutová deska The Comforts of Madness vychází v únoru 1990 a právem se zapisuje do dějin shoegaze scény. Ovšem další překvapení přijde již koncem října téhož roku, Pale Saints jsou tu s novým EP nazvaném Half-Life. Skvělá práce! Už otvírák Half-Life Remembered nebo dvojka Baby Maker jsou prostě klenoty, celé EP najdete pod článkem.
V dalším roce nám Pale Saints nabízejí další nádheru, EP Flesh Balloon, kde najdete předělávku od Nancy Sinatry, nádherný ploužáček Kinky Love, který zpívá Meriel Barham, bývalá členka Lush. Ta v roce 1990 utekla právě k Pale Saints, kde působila čtyři roky. V dalším roce vytahuje Ian a jeho parta z rukávu další eso, desku In Ribbons. Ta vychází 23. března 1992 a já jsem si, co si vzpomínám, pro ni dojel dokonce do Slovanského domu, kde se každou neděli dopoledne konala burza, tenkrát ješte stále nesehnatelných děl. První rychlejší skladba A Thousand Stars Burst Open a zároveň singl vás na úvod opět nezklame. In Ribbons je album na více poslechů, skvělá rozvinutější Hunted, ponurejší Neverending Night nebo závěrečná, má nejoblíbenější, singlovka A Thousand Stars Burst Open patří k těm nejpovedenějším. Desku jinak produkoval Hugh Jones, který má za sebou práci třeba s Echo & the Bunnymen, Simple Minds nebo Modern English.
Další etapa Pale Saints pokračuje v roce 1994, ovšem jejich muzika už jde trošku jiným směrem. Ian totiž kapelu v roce 1993 opouští a zakládá vlastní projekt Spoonfed Hybrid. Společně s chlapíkem Chrisem Troutem (A. C. Temple) vydají pouze jedno album a pár singlů. Eponymní deska ovšem vůbec není špatná, taková Boys in Zinc zní dodnes skvěle. Slow Buildings, poslední album Pale Saints, vyšlo koncem srpna 1994. Iana vystřídala na baskytaru Colleen Browne (The Heart Throbs), zpěvu se ujala Merial. Písně jako Angel (Will You Be My), Under Your Nose nebo Fine Friend jsou ovšem stále nadprůměrné.
Ian dále pokračuje v dalších hudebních projektech, kde spolupracuje např. s Friendly Science Orchestra nebo The Montgolfier Brothers. Od roku 2005 žije v Japonsku, tam si třeba zazpívá v kapele Luminous Orange či v Dive Index. Jeho zatím, co vím, poslední práce je na projektu Sore & Steal z roku 2009.
Žádné komentáře:
Okomentovat